Pane co máte tak rád arašídové máslo a svoji kočku
(pro Vás ode mě)
Sedím vám na posteli
a boky vytlačuju důlek do peřiny
(Je mi jako zmoklému a zatuchlému svetru
který někdo ždímá hrubýma rukama)
A tolik si vás přeju vedle sebe
Nad městem se zase sklání podzim
zatím oddechuje zlehka
Zatím jenom nutí vzpomínat
a všechno je jako by to
nikdy nebylo
Pojďme spolu zas mít zablácené boty
dívat se na sebe před hrníčky s čajem
a za ruce se držet
jenom jako
Pojďme si hrát na to že se neznáme
na to že nevíte jak mám ráda podzim
nebo když mě hladíte
po nahých zádech
Pojďme si hrát na to
že nevím kolik máte dioptrií
a že máte rád kočky
arašídové máslo
že spíte ve flanelové noční košili
Sedím vám na posteli
a na prstech nespočítám kolikrát
jste mi šeptal nesmysly
a já si myslela že radostí
vykvetu
Brzy začnou padat kaštany
a vím že bude mezi náma chladno
nespočetněkrát
(Rosteme – a za odřené dlaně
se jen těžko můžem pořád držet pevně)
Pojďme si hrát na nové začátky
(Za městem už rostou ocúny
třesou se ve větru a
tráva po ránu voní hlínou)